Historie závodu
Běžecký závod z Běchovic do Prahy je nejstarším nepřerušeným běžeckým závodem v Evropě. 129 let jeho trvání nepřerušily ani dvě světové války ani celosvětová pandemie a slovo „tradice" je díky tomuto unikátu nejskloňovanějším synonymem. Závod Běchovice – Praha je opravdovým klenotem historie české atletiky. 129 let je dlouhá doba na to, aby napsala nespočet osobních příběhů, které stojí za připomenutí.
Organizátoři a zakladatelé závodu Jan Hrazdíra a Josef Hlavsa
První ročník se uskutečnil 27. května 1897. Organizátoři a zakladatelé závodu Jan Hrazdíra a Josef Hlavsa stanovili start na třetí hodinu odpoledne. Ke startu bylo přihlášeno osm závodníků, mistr Uher v běhu na 1 500 m Ferenc Hron z Jilemnice, tři závodníci z klubu A. C. Sparta Jakub Wolf, Václav Horák a Karel Křížek, Jan Snopek z AC Žižkov, Antonín Koudelka z ČSK Praha, Josef Rychlík z AC Plzeň a plzeňský Dobrý, který se dohlásil až v den závodu. Vítězem historicky prvního běchovického závodu se stal Jakub Wolf v čase 39:03 minut.
Vítěz závodu v roce 1897 Jakub Wolf
Z dochovaných zápisů v kronice je patrné, že celý závod závodníky doprovázelo mnoho cyklistů, kteří je po trase povzbuzovali a občerstvovali. K velkému překvapení nejen samotných organizátorů se v cíli shromáždilo mnoho diváků a pro závodníky vznikla pouze malá ulička. S velkým náskokem doběhl na prvním místě Jakub Wolf, na druhém místě doběhl Dobrý z Plzně v čase 41:37. Na třetím místě přiběhl do cílové rovinky Karel Křížek, ale těsně před cílem omdlel. Třetí místo tedy patří v čase 55:55 Antonínu Koudelkovi. Vítěze obklopil dav diváků a na další závodníky se téměř zapomnělo. Ve výsledcích je již zaznamenán pouze na čtvrtém místě Václav Horák, ale bez cílového času. Na třetím kilometru vzdal Ferenc Hron. Hovoří se o sedmi závodnících v cíli. Je tedy zřejmé, že i Karel Křížek nakonec cílem prošel.
První start 27. května 1897
V prvních dvaceti letech se na start vždy postavilo v průměru zhruba deset odvážlivců. Poprvé byla pokořena „stovka" startujících ve válečném roce 1944. Rekordním z pohledu množství zájemců o start byl prozatím rok 1982, kdy se napočítalo v cíli 3.552 běžců. Na přelomu tisíciletí se počet atletů ustálil v rozmezí 1.000 – 1.200 a z tohoto pohledu se rok 2016 stal zlomovým, kdy při 120. ročníku cílem proběhlo 2.764 účastníků. V roce 2025 byla naplněna kapacita závodu 3333 běžců již ldlouho v předstihu.
Králem Běchovic v počtu vítězství je jednoznačně Róbert Štefko, který dokázal závod ovládnout celkem sedmkrát a to sice v rozmezí úctyhodných 18 let. Štefko se může pyšnit i největší sbírkou medailí, kdy ke zmíněným sedmi vítězstvím přidal dvě stříbra. Ještě v roce 2016 se Róbert Štefko na prahu „padesátky" (ročník 1968) postavil na start a dokázal zaběhnout výborných 32:55 minut, což mu vyneslo 13. místo. V roce 2024 pak finišoval jako celkově 34.!
Český traťový rekord ovšem drží někdo jiný. Rekordmanem je legendární Vlastimil Zwiefelhofer, který v památném souboji v roce 1975 proťal cílovou pásku o 0,8 vteřiny dříve než Stanislav Hoffman a časem 28:35,2 minuty držel traťový rekord 21 let. Při příležitosti 100. ročníku v roce 1996 byli pozváni běžci z Keni a od té doby je absolutní traťový rekord v držení Labana Chegeho časem 28:33 minuty. Zwiefelhofer a Hoffman tak zůstávají na druhém a třetím místem historických tabulek. O náročnosti běchovického závodu svědčí fakt, že pod kýženou hranici 30 minut se ve 129ti leté historii dostalo pouze 38 závodníků a přitom především v dobách Československa jsme se pyšnili mnoha jmény evropské vytrvalecké elity.
V kategorii žen jsou adepty na označení „Královna Běchovic" dvě běžkyně. Ikonou závodu je bezesporu Petra Kamínková (dříve Drajzajtlová), která získala celkem 11 titulů, což se dnes jeví jako těžko překonatelný rekord, přičemž všech 11 vítězství bylo v řadě. Nejrychlejší českou ženou historicky je Tereza Hrochová, která v roce 2024 běžela fantastický čas 33:10 minut. V historických tabulkách se tak zařadila na druhé místo za Keňanku Glorius Jepkirui.
Svoji vlastní a velmi bohatou historii píší na "Běchovicích" veteráni. Právě oni již tradičně patří ke koloritu běchovického závodu. Veteránské kategorie jsou pevně zakotveny v programu závodu od roku 1956 v rámci 60. ročníku. Naprostým rekordmanem této kategorie a hlavní postavou celé historie závodu, který si zaslouží náš obdiv, je Přemysl Dolenský. Ten vyhrál v absolutním pořadí hlavní kategorie v roce 1946, aby následně v průběhu čtyřiceti let od roku 1961 do roku 2001 posbíral celkem 25 veteránských medailí. Nejvíce účastí nasbíral pan Vladimír Kříž, který v roce 2023 běžel po 61. bez přerušení! Z aktivních běžců mu nejvíce dýchají na záda Miloš Šimon (60 účastí) a Jaroslav Hák (59 účastí).
Běchovice jsou zde již 129 let. Síla tradice a popularita mezi běžeckou veřejností předurčuje tento závod, který nemá co do své historie na světě konkurenci, k navázání na léta předešlá a jistě si v budoucnosti zaslouží další příběhy a další rekordy. Účastnický rekord může ovlivnit hned v roce 2026 každý z nás, pojďme psát dějiny společnými silami. Těšíme se na vás při příležitosti jubilejního 130. ročníku u běchovického patníku označující 13. kilometr ulice Českobrodské a hlavně start tohoto legendárního závodu.
Dokumentární video z 81. ročníku závodu Běchovice - Praha z roku 1977.
